Mluví-li se v dnešní době o aktuální situaci a budoucnosti vzdělávání a zároveň i o průmyslu, často se stočí kolem několika problémů. Jedním je neustále klesající zájem o učňovské, řekněme manuální obory a naopak rostoucí zájem o vysokoškolské vzdělání a o obory humanitní, avšak mnohdy s diskutabilním uplatněním na trhu práce. Druhým je pak překotný vývoj na poli automatizace a umělé inteligence, kteréžto hrozí, že řadu lidí v jejich oborech částečně či zcela nahradí. Do budoucnosti národních průmyslů a ekonomik se pak hledí se značnou nervozitou. Za mě je tato nervozita způsobena hlavně přirozeným strachem z neznámého, z událostí, jež jsou už v běhu a jejichž dopad na ekonomický i společenský status quo je pravděpodobně nezvratný. Nelze však říct, že to bude dopad nutně negativní. Naopak budou pravděpodobně vzdělávací preference a průmyslová revoluce ve vzájemné synergii.
Rubrika: Subjektiv
Předvolební prezidentská prognóza
Pro publikum přináším příspěvek plně pojmenovaný Předvolební prognóza podložená půlstoletím podezřele pravidelných počtů písmen prezidentských proprií. Ne, nejedná se o další variaci na povídku na P, s jakou proslul recesistický kandidát na prezidenta a bavič Miloš Knor. Jde o nesmrtelně vážně míněný text, který upozorňuje na zvláštní pravidelnost ve jménech, respektive příjmeních českých a československých prezidentů.
Slunce, seno, … časoprostor
Neuběhne rok, kdy by některá z tuzemských televizních stanic alespoň jednou neuvedla legendární hoštickou trilogii Slunce, seno. Pozorní diváci si tak během desítek, ba stovek repríz mohli všimnout celé řady chybek, nesrovnalostí a nekonzistencí v jednotlivých záběrech, které jdou jistě na vrub skriptce. Tolik se však již neřeší časová návaznost mezi jednotlivými díly série. Nezodpovězená zůstává zejména otázka, kdy se děj filmové série natáčené v letech 1983–1991 vlastně odehrává.