Když se mi naskytla možnost přečíst si knižní debut další lokální autorky, Díru od Niny Roubíkové, hladově jsem po ní skočil. Chtěl jsem další informace o tom, jak si provinční literární scéna na jihu Čech stojí, nakolik se v ní rodí kvalitní autoři a do jaké míry jen vzala zavděk tím, co je, i kdyby to s ní mělo jít Od desíti k pěti. Po předešlé zkušenosti jsem mnoho nečekal, a jak se později ukázalo, oprávněně. Díra trpí bezpočtem nedostatků, přesto dna nedosáhla.
Rubrika: Subjektiv
Hulváti v kině
Po mnoho let jsem si myslel, že sedět s nevychovancem v kině se lidem stává spíš jen ve filmech jako Scary Movie, že ve skutečnosti a u nás je tento jev vzácný a setkáte se s ním maximálně párkrát za život, jestli vůbec. Sám jsem měl donedávna štěstí a byl ho až na jedinou výjimku ušetřen. Tou se ale stal jen neplacený letňák v parku. Dvě poslední návštěvy mě však nekompromisně seznámily s odvrácenou tváří i běžného kina.
Banány a hranice
Jestli mi na diskuzích o minulém režimu něco opravdu leze krkem, je to argumentace jeho obhájců, která celou problematiku posměšně redukuje na tehdy zavřené hranice a nedostatek banánů. Takové lidi nejenže považuju za nehodné se diskuze vůbec účastnit, ale podezřívám je i z něčeho horšího než jen ignorantství.