Maso na špejli: ražniči nebo špíz?

Čas od času se doma přeme o to, jestli by se mělo pečenému masu na špejli říkat ražniči, špíz nebo jestli je to jedno. V takových chvílích říkávám něco ve smyslu: „Špíz si klidně dej, já vezmu zavděk masem, co se sundá z něj.“ Jsem totiž zastáncem názoru, že oba výrazy nejsou vzájemně zcela zaměnitelné a že jíst špíz není rozumné. Kde je však pravda z hlediska jazykovědného?

Slovo špíz pochází z německého Spieß, které může mít význam oštěp, rožeň, párátko – zkrátka nástroj na napichování, bodec. Při pečení masa na špejli tedy špíz představuje právě onu špejli. Dokonce mají špízšpejle totožný původ i slovní základ s významem něčeho špičatého (opět stejný základ). Výraz ražniči pak pochází ze srbského (potažmo chorvatského) ražnjić, zdrobněliny od ražanj, což je vedle letoviska u Jadranu také označení pro rožeň. Etymologická motivace u výrazů ražničišpíz je tedy tatáž, rozdílný je jen zdrojový jazyk. Z hlediska původu jsou tak obě slova rovnocenná a měla by být synonymními. Nebo ne?

Kořeny slov jsou jedna věc, jejich slovíkový význam však věc druhá. Pokud obě vyhledáte v Internetové jazykové příručce, která je propojená s řadou předních výkladových slovníků, zjistíte, že Akademický slovník cizích slov (ASCS) se k nim staví rozdílně. Zatímco ražniči definuje (v souladu s dalšími slovníky) jako malé kousky masa proložené cibulí, paprikou ap., pečené na rožni, špízem se dle něj nazývá jehlice, na níž se opékají n. rožní navlečené kousky masa aj. Potvrzuje tím moje stanovisko, že špíz se nejí, nýbrž jen slouží k přípravě ražniči. Alespoň prozatím.

Nehledíce na původ a slovníky, o skutečné podobě jazyka a významech jeho lexika v konečném důsledku rozhodují jeho mluvčí tím, jak ho používají. Pokud tedy bude široce přijat názor, že ražničišpíz je totéž, respektive že špíz má oba významy a označuje jak špejli, tak i maso na ní, bude to tak, ať se nám to líbí, nebo ne. A reflektovat to časem budou i slovníky. Do té doby však hodlám za špíz označovat pouze gastronomickou jehlu, případně ho používat přeneseně pro popis množství řažniči (dva špízy jako dvě láhve (vody)).

Na závěr dodám, že ať zastáváme ve sporu o maso na špejli jakýkoli názor a dáváme přednost kterémukoli označení, v jednom by měla panovat naprostá shoda: Ražničišpíz jsou slova, v jejichž významu je špejle již obsažená. Tedy že spojení typu špízy na špejli je už naprostý nesmysl.

Přečteno 1208krát.

Davaj hodnocení ↴
[Průměr: 5]

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..