Řeka a řeč mají společného víc než to, co je patrné hned, čili podobný slovní základ. Významové souvislosti mezi proudem vody a proudem slov jsou pozoruhodně hluboké.
Slova i voda mohou plynout pomalu a tiše, přinášejíce svému okolí klid a pohlazení. Mohou proudit i rychleji, vlévajíce do všeho živého novou sílu. Mohou však také nezadržitelně uhánět, ve vlnách se mlátit mezi sebou a ničit vše, co jim přijde do cesty, i to, co samy kdysi pomáhaly vybudovat.
Nebezpečné mohou být proudy silné i slabé. Silnými se snadno necháme strhnout, a než se nadějeme, jsme někde, kde bychom vůbec nechtěli být, dělajíce něco, co bychom od sebe nikdy nečekali. Možná ještě pošetilejší je snaha plout přímo proti nim. Slabé proudy nás zase mohou snadno ukolébat a nikdy o nich pořádně nevíme, kterým směrem tečou. Někdy se můžeme ocitnout i ve slepém ramenu. A právě na tom, kam nás řeka a řeč dovedou, záleží takřka nejvíc.
Ne menší důležitost má ale čistota. U řeči je to ještě podstatnější než u řeky. Zatímco bahno, které Nil každoročně přinášel Egypťanům, bylo úrodné a stalo se základem jejich civilizace, kal v řeči málokdy schovává dobro na dně. Paradoxně pohnojíme-li něco slovy, pomůžeme tomu k zániku. A často je jedno, že jsme úspěšně dosáhli cíle, pokud jsme se při tom do něčeho špinavého namočili.
Pero (tedy slovo, řeč) je silnější než meč a voda je nejmocnější živel. A ani jedno se nedá zcela ovládnout, aniž by to přineslo vládci zkázu. Čím více se snažíme mít nad nimi moc, tím větší napětí způsobujeme a tím horší jsou následky, když se doslovná i příslovečná hráz protrhne. Co můžeme dělat, je stranit se nebezpečných proudů, čekat, až samy vyschnou, držet se u těch, které nám přinášejí užitek, a dbát o jejich svobodu a čistotu.
Přečteno 1248krát.
Souhlas. Řeka a řeč… škoda, že myšlenka svým slovním základem nezapadá do party. Tok myšlenek, jejich čistota a moc je srovnatelná s řečí i řekou.