Tvrdí se, že věta “jdem na jedno” patří k nejčastějším českým lžím. Na rozdíl od dalších lží tohoto typu, čili “dopijem a půjdem” a “od zítřka nepiju”, si myslím, že jít na jedno se může, aniž by se lhalo. Finta je v tom, že výrok záměrně neobsahuje jednotku – těch je totiž poměrně velké množství.
Základní jednotkou je jedno pivo (velké), čili 0,5 l. Pak je jednotka menší, malé pivo (0,3 l), a větší, tuplované (1 l). S oblibou se používá i nová jednotka pětipivo (2,5 l). Všechny tyto lze ale dále vzájemně zkombinovat a dle potřeby použít. Máme tedy například malé pětipivo (1,5 l), tuplované malé pětipivo (3 l) a tuplované pětipivo (5 l). Existuje pochopitelně i jednotka malé tuplované pivo (0,6 l).
Dle potřeby si pivař tedy může dát standardní malé pivo (případně dvě nebo pět) či velkých piv v počtu jednoho, dvou, tří, pěti, šesti anebo deseti a vždy po patřičném převedení jednotek bude moci říct, že “šel na jedno”. Pokud ovšem skončí na čísle čtyři, sedm, osm, devět, jedenáct či víc a bude tvrdit, že měl jen jedno, je buď dyskalkulik, nebo blbec, protože se neumí ožrat inteligentně a odmítá to vzdor důkazům přiznat. V takovém případě bývá zloba střízlivých nejbližších (nejen) za lež do očí bijící zcela namístě.
Poznámka: Někteří prosazují ad hoc vymyšlené jednotky typu dvojpivo, trojpivo, čtyřpivo, sedmipivo a podobně. Takový přístup považuju za neoriginální a krajně nešťastný a tyto (oproti pětipivu) nezažité názvy naprosto neuznávám – z nemalé části i proto, že některé se významově kryjí s už existujícími, jako např. dvojpivo a tuplák.
Fakt, hele, pijte zodpovědně =)
Přečteno 1665krát.
Jednu dobu jsme zásadně chodili na jedno dvoupivo. No, ale ty doby jsou už někde zapomenuty v řečišti piv. 😀 Teď už chodíme na jedno pofilozofický a pokodifikační a zvlášť ta pokodifikační se občas celkem protáhnou… občas až na sedm osm kousků. 😀