Neuběhne rok, kdy by některá z tuzemských televizních stanic alespoň jednou neuvedla legendární hoštickou trilogii Slunce, seno. Pozorní diváci si tak během desítek, ba stovek repríz mohli všimnout celé řady chybek, nesrovnalostí a nekonzistencí v jednotlivých záběrech, které jdou jistě na vrub skriptce. Tolik se však již neřeší časová návaznost mezi jednotlivými díly série. Nezodpovězená zůstává zejména otázka, kdy se děj filmové série natáčené v letech 1983–1991 vlastně odehrává.
Pátrání po přesném určení doby, do které je děj filmů zasazen, musíme založit na následujících faktech:
První dva díly se odehrávají téhož léta, protože Blažena je v obou filmech těhotná. Třetí díl, kdy je malý Dominik Konopník už na světě, je tak zasazen do léta následujícího, nejpozději pak do prázdnin za dva roky. Vzhledem k tomu, že Blažena na konci prvního filmu přichází s potvrzením, že je ve třetím měsíci, otěhotněla nejspíš někdy v dubnu. Dominik se tedy mohl narodit v lednu. V létě mu tedy mohlo být zhruba půl roku nebo rok a půl. Jelikož některých scénách (např. v závěru třetího dílu) Dominik sedí, přičemž děti začínají sedět zhruba od 10. měsíce, napovídá to variantě, že časový posun mezi prvními díly a tím třetím jsou spíše dva roky. Na 18měsíční batole, které by už mělo umět chodit, ovšem ještě moc nevypadá. S největší pravděpodobností byl tak věk představitele Dominikovy role někde uprostřed tohoto intervalu.
První dva díly jsou natáčené ještě před revolucí, trojka až po ní, s čímž koresponduje i děj. Na dílu Slunce, seno, erotika je porevoluční situace patrná v každém ohledu, cestami do Itálie a Mnichova počínaje, přes Gábiny experimenty s firmou Slunovrat až po závěrečnou „jednu nohu v Evropě“. Přihlédneme-li ke zmiňovanému Dominikově věku a předsametové době početí, nabízí se tři varianty, kdy se filmy mohou odehrávat: buď v letech 1988 a 1990, či 1989 a 1991, pokud mu byl rok a půl, nebo v letech 1989 a 1990, pakliže mu bylo jen půl roku.
Ve druhém díle série lze v jezedácké kanceláři na zdi nad psacím strojem spatřit plakátový kalendář s modrým číslem 88. Pravděpodobnější je tím pádem varianta 1988 a 1990, ačkoli nelze vyloučit ani to, že v kanceláři zůstal z nějakého důvodu viset kalendář i přes další rok.
Dosud se zdál příběh časově celkem dobře ukotvený, dalšími informacemi z filmů do toho však lidově řečeno hodíme vidle. A nejde jen o takový „detail“, jakým je věkový rozdíl představitele Jirky Škopka, který mezi prvním a druhým dílem, tedy v průběhu jediného léta, vyrostl o šest let a změnil se ze všech nejviditelněji. Jeho postava školou povinného Blaženina mladšího bratra zůstává víceméně neměnná ve všech dílech.
Když ve druhém díle volá do družstva televize, s předsedou Rádlem si potvrdí termín v sobotu 18., a to s poznámkou, že když jsou žně, jezedáci pracují i v sobotu. O žních, tedy mezi červnem a zářím, pak v letech 1988 a 1989 byla jen jediná sobota, a sice 18. června 1988. Tedy ještě během školního roku. Jenže už o něco dříve slyšíme Jirku, jak si, kopaje do babiččiny postele, stěžuje: „Zase já, furt jenom já, to jsou teda prázdniny, todleto!“ Muselo by se tak jednat o 18. červenec nebo srpen, avšak dřívějšího roku. Alternativami tak jsou soboty 18. července 1987 či 18. srpna 1984. Musíme však brát v potaz již zmiňovaného Jirkova synovce Dominika, který ve třetím díle na věk tři nebo šest let, jsa oplínovaným mrnětem v ohrádce, rozhodně nevypadá. Aby teorie o tom, že druhý a třetí díl dělí více let, dávala trochu větší smysl, museli bychom si domyslet, že Blažena první dítě potratila a Dominika počala až později. Vzhledem k nervovému vypětí a obdrženým fackám, s nimiž se ve druhém filmu musela vyrovnat, to nelze vyloučit, žádný důkaz pro to však není. Navíc je třeba mít na paměti kalendář v jezedácké kanceláři: V letech 1984 či 1987 by tam sotva visel kalendář pro rok 1988.
S další pochybnou informací přichází Škopková ve druhém díle, když stojí v kravíně před televizními kamerami. Zmiňuje se o filmu Slunce, seno, jahody a o tom, že ho dávali v biografu. V době uvedení filmu šlo již o šest let starý snímek, avšak děj se vzhledem k Blaženině stavu, jak již bylo řečeno, musí odehrávat ještě téhož léta. Je přitom velice nepravděpodobné, ba vyloučené, aby Troška dokázal natočit a do kin pustit film za jediný měsíc. Vysvětlení může tak být jedině to, že Škopková mluví o fiktivním filmu, který je jen naprostou shodou okolností názvem i lokací totožný s reálným filmem Slunce, seno, jahody.
Podivný je také osud Šimona Pláničky, který v prvním díle přijíždí do Hoštic, aby jako student získal materiál pro svou seminární práci. Je sice možné, že má studijní povinnosti i přes léto, že seminární práci odevzdá a předmět ukončí třeba až v září, před začátkem dalšího semestru, nebo že má zapsán vícesemestrální předmět. Pracuje ovšem „jen“ na seminárce, nikoli na diplomové práci. A jak sám podotýká, titul inženýra, jímž jej Škopková oslovuje, je pro něj ještě daleko. V souladu s jeho personáliemi, které zmiňuje Evík: „Šimon Plánička, 22 let, svobodný studující, …“ Ve 22 letech mohl Šimon být ve třetím ročníku (potažmo čtvrtém, kdyby si osmiletou základní školu neprodloužil o nepovinnou devátou třídu). Jen stěží si tak vysvětlíme rozhovor Pláničky seniora s televizní reportérkou ve druhém díle, během kterého se dozvídáme, že Šimon není přítomen, neboť je právě na vojně. Jako student vysoké školy na vojně být nemůže, nastoupil by až po jejím opuštění, a to dle tehdejších pravidel k začátku dubna nebo října, nikoli v průběhu léta. Mohl by se účastnit jedině vojenské přípravy, respektive závěrečného měsíčního soustředění, jež začínalo 1. července a týkalo se studentů čtvrtého ročníku. Do Hoštic by tak býval musel přijet na letní brigádu již v červnu. To by sice teoreticky mohl, paní řídící ovšem organizuje pouze pionýrský kolektiv a ani Jirku Škopka vůbec nevidíme chodit do školy. Pouze trávit králíky školními anilinovými barvičkami, což mohl klidně i o prázdninách.
Závěr
Reálná doba, kdy byla trilogie Slunce, seno natáčena, jsou léta 1983, 1988 a 1990. Skutečné rozestupy mezi roky vzniku dílů jsou však také důvodem celé řady anachronismů v ději, který má pokrývat dvěma filmy totéž léto, třetím pak jedny ze dvou následujících prázdnin. Výsledkem je celek, který se vzpírá jakémukoli dobovému a kauzálnímu ukotvení natolik, že je ani pracné hledání alternativních pohledů nevysvětlí. Spolu s dalšími chybami ve filmu, jichž je dle příspěvků na webu ČSFD (viz jahody, pár facek, erotika) víc než tři tucty, to budiž důkazem fušerství filmařů, kteří nejenže nebyli trestuhodně často schopni udržet konzistenci mezi jednotlivými záběry, ale ani mezi jednotlivými pokračováními. Nehledě na diváckou úspěšnost trilogie tak oběma pokračováními zcela selhali v odpovědi na jednu ze základních otázek: Kdy se děj odehrává?
Přečteno 362krát.
