Změna mojeID a převod domény

Když jsem před lety chtěl skrýt své kontaktní údaje v registru domén .cz, byl jsem nucen zřídit si a pomocí tří PINů validovat účet ve službě mojeID. Na tom by samo o sobě nebylo nic špatného, jenomže jsem při zakládání účtu přes registrátora zanedbal jednu zásadní věc – uživatelské jméno pro mojeID. Vyfasoval jsem tedy automaticky generované jméno, jehož znění jsem nikdy nebyl schopen si vštípit do paměti a které za žádných okolností nelze změnit. Také kvůli tomu jsem mojeID k ničemu jinému než skrytí kontaktu v registru domén nevyužil. Postupně ale dozrál čas tuto službu vzít na milost a změnit účet – založením zcela nového a převedením domény.

Myšlenka, že bych si měl vytvořit a validovat nové mojeID (svojeID?), se zprvu jevila jako běh na dlouhou trať, během níž budu narážet na řadu komplikací. Například validace starého účtu trvala několik dní až týdnů, jelikož PIN3, pomocí něhož se ověří trvalá adresa, musí přijít fyzicky poštou. Tentokrát jsem navíc měl v plánu změnit majitele internetové domény mezi dvěma účty, ježto jsou oba moje a u nichž chci mít zcela totožné kontaktní údaje (včetně mailu a telefonu). Celá operace ale nakonec k mému milému překvapení nezabrala ani půl hodiny.

Nové mojeID

Ze všeho nejdřív jsem si vytvořil nový, snad již trvalý účet mojeID. Největším oříškem přitom bylo vybrat si právě ono neměnné uživatelské jméno, zapamatovatelnější a osobnější náhradu za automaticky generované jméno ve tvaru WEDOS-XXX-XXXXX. Zjistil jsem totiž, že mám jmenovce, který/kteří nejlepší varianty jmeno-prijmenijmenoprijmeni již zabral(i). Možnosti prijmeni-jmenoprijmenijmeno sice ještě byly volné, dávám však pořadí Jméno Příjmení oproti obrácenému natolik přednost, že jsem nakonec zvolil lehce domýšlivý tvar titul-jmeno-prijmeni.

Telefonní číslo a mailovou adresu jsem při registraci uvedl stejné jako u starého účtu. Jelikož od tehdejší registrace uběhla doba delší než měsíc, nebyl s tím žádný problém. PIN1 a PIN2 mi na tyto kontakty přišly obratem a účet byl rázem funkční.

Posledním požadavkem, abych mohl mít kontakt v registru domén skrytý i s novým účtem, bylo mojeID validovat. Předpotopní způsoby ověřování adresy poštou zasílaným třetím PINem však vzaly již za své. V době bankovních identit a mobilních klíčů eGovernmentu se lze legitimovat hned přímo od stolu. Vyžaduje to sice stažení další autentizační aplikace (MojeID Klíč) pro dvoufaktorové ověřování, proti tomu však nelze moc namítat, jelikož bezpečnosti není nikdy dost. O elektronických identitách to navíc platí minimálně dvojnásob.

Změna vlastníka domény

S validovaným novým účtem jsem mohl přistoupit na změnu majitele domény. Tu je potřeba provést u jejího registrátora. Podmínky, jak toho docílit, má každý registrátor vlastní, já jsem se řídil radami ve znalostní bázi WEDOSu. Do kolonky nový majitel jsem ovšem musel uvést uživatelské jméno nikoli malými písmeny jako při registraci, ale naopak velkými, jak je uvedeno právě v registru domén (položka identifikátor). Již automaticky skrytou mailovou adresu nového účtu jsem pak musel ještě jednou uvést.

Po odeslání žádosti o změnu majitele mi postupně přišly dva maily a dvě SMS. Nejdřív mail a SMS, jimiž jsem operaci potvrdil jako převodce (ze starého účtu), až poté mail a SMS, pomocí kterých jsem ji potvrdil a dokončil jako nabyvatel (na nový účet). Znamenalo to sice postupně dvojí přehlašování z jednoho mojeID do druhého, zdržení to však přineslo minimální. Na závěr mě systém ještě upozornil, že změnu musí registrátor ještě prověřit a potvrdit, což může nějakou dobu trvat. Ve skutečnosti se však jednalo jen o formalitu, doslova do minuty jsem se v registru objevil jako majitel domény pod novým účtem.

Zbývalo už jen zrušit zbytečné staré mojeID.

Shrnutí

Vytvoření a validace účtu mojeID je otázkou několika chvilek a s využitím stále rozšířenějších virtuálních legitimací, jako je bankovní identita, není složitější než založení mailové schránky. Změna majitele domény je pak rychlou a bezproblémovou operací, při níž systém klade v podstatě jedinou, a to zcela legitimní překážku – nutnost změnu oboustranně schválit. Ani tu však nijak zvlášť nekomplikuje.

Přečteno 232krát.

Davaj hodnocení ↴
[Průměr: 5]

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..