Mluví-li se v dnešní době o aktuální situaci a budoucnosti vzdělávání a zároveň i o průmyslu, často se stočí kolem několika problémů. Jedním je neustále klesající zájem o učňovské, řekněme manuální obory a naopak rostoucí zájem o vysokoškolské vzdělání a o obory humanitní, avšak mnohdy s diskutabilním uplatněním na trhu práce. Druhým je pak překotný vývoj na poli automatizace a umělé inteligence, kteréžto hrozí, že řadu lidí v jejich oborech částečně či zcela nahradí. Do budoucnosti národních průmyslů a ekonomik se pak hledí se značnou nervozitou. Za mě je tato nervozita způsobena hlavně přirozeným strachem z neznámého, z událostí, jež jsou už v běhu a jejichž dopad na ekonomický i společenský status quo je pravděpodobně nezvratný. Nelze však říct, že to bude dopad nutně negativní. Naopak budou pravděpodobně vzdělávací preference a průmyslová revoluce ve vzájemné synergii.
Na pumpě
Jednou na pumpě ne příliš podstatné,
tankuju naftu a látky přídavné.
Však v kaluži něčí se tam postavím,
co bylo to za… Jméno jeho nevím.
Předvolební prezidentská prognóza
Pro publikum přináším příspěvek plně pojmenovaný Předvolební prognóza podložená půlstoletím podezřele pravidelných počtů písmen prezidentských proprií. Ne, nejedná se o další variaci na povídku na P, s jakou proslul recesistický kandidát na prezidenta a bavič Miloš Knor. Jde o nesmrtelně vážně míněný text, který upozorňuje na zvláštní pravidelnost ve jménech, respektive příjmeních českých a československých prezidentů.