Seriálové titulky z pohledu diváka i autora

Dnešní mladá generace by se dala víc než kterákoli předchozí charakterizovat jako generace nečtenářů, zato však příznivců filmů a seriálů. Televizní stanice a studia produkují a do světa každoročně chrlí pořady o nepředstavitelné stopáži. Řada z nich se v globalizovaném a „internetizovaném“ světě rychle stává celosvětově populární. Touha vidět novou epizodu je tak přirozeně také celosvětová. Čech však nechce rok či dva čekat, než naše televizní stanice zareagují a seriál si koupí. Dá raději přednost neoficiálním webovým zdrojům. Nevládne-li cizí řeči, musí se však spolehnout na titulky, jež sotvakdy dělá někdo jiný než komunita seriálových nadšenců. Tento fakt s sebou přináší řadu strastí z pohledu jak divákova, tak i tvůrcova. S oběma pak úzce souvisí i to, že dnes skoro nikdo pořádně nečte.

Nedávno jsem na internetu spatřil vtipné „nové desatero“, v němž jedno z přikázání znělo: „Darovaným titulkům na kvalitu nehleď.“ Pobavilo mě, je na něm i kus pravdy. Musím s ním však nesouhlasit, neboť sám na kvalitu hledím. Myslím si, že kvalita je důležitá, ať děláme něco profesionálně, nebo amatérsky, tím spíš, neděláme-li to jen pro sebe. Za naprostou většinu českých titulků, jež jsem kdy četl, jsem jejich autorům vděčný, přesto je musím kritizovat.

Komunitní autor titulků velice dobře ví, že jeho práce není snadná a že za ni nedostane zaplaceno, že jeho činnost je vlastně charitativní. Nicméně musí vědět i to, že jeho dílo se dostane do rukou stovkám, možná i tisícovkám diváků. Ti čtou titulky vlastně na úkor knih. Musí si tedy uvědomit, že publikum, nemalou část národa, jeho titulky jazykově vychovávají. A ten, kdo stojí v pozici jazykáře, musí jazyk ovládat. A protože překládá, tak ne jeden jazyk, ale dva. Nechce-li tedy všímavého diváka naštvat.

Pokud si chce amatérský tvůrce titulků ovace skutečně zasloužit, musí své poslání plnit svědomitě a důsledně. Nemůže si říct, že když to není na známky nebo za peníze, tak se to nemusí udělat úplně dokonale. Stejně jako nelze dobrovolně hlídat něčí děti, jít jim příšerným příkladem a tvrdit, že je všechno v pořádku, protože dyť co, dyť sou v poho, najedený, vykoupaný a všechno. Sice jsou, ale…

Uživatelům se nelze divit, když na špatně odvedenou práci nadávají. Spousta by jich to zvládla líp, ale ani tak se nepasují do role samozvaných pánů překladatelů, kterým je třeba se klanět a děkovat za danajské dary. Abychom tomu mohli předejít, musí mít autor sám na sebe a svou práci ty nejvyšší nároky, stejně jako diváci. Ne proto, že by to byla vymahatelná autorova povinnost, ale protože to, co dělá, má dopad na obrovské množství lidí. Protože se chtě nechtě podílí na kultuře národa.

Každá mince má dvě strany, a tak je třeba se na amatérské titulky dívat i z druhé strany, z perspektivy jejich tvůrce. Abych tak mohl učinit, musel jsem si tuto roli sám alespoň vyzkoušet, zato důkladně. Proto jsem se jal přeložit titulky k 11. epizodě 2. řady seriálu Sleepy Hollow. A všem, kteří si to nikdy nevyzkoušeli, musím hned říct, že je to horor. Ačkoli titulkům na kvalitu hledím a na chyby v nich nadávám, nadával jsem o to víc i na vlastní a obdivuju všechny, kdo vzali na svá bedra to břímě a každý týden nám přinášejí nové seriálové titulky.

Ze všeho nejhorší na titulcích je časování. Jedna ze standardních délek seriálové epizody je zhruba 45 minut, a i pokud se nejedná o seriál plný keců a žádné akce (což Sleepy Hollow skutečně není), tak se během ní na obrazovce objeví něco kolem 800 titulků. Každý z nich musí přesně sedět, skoro jako dabing, protože jakákoli odchylka o zlomek sekundy působí rušivě a v dialogu zmatečně. Neumím si představit, že bych pravidelně časoval titulky po jednom. Jednou jsem to vyzkoušel na seriálu Stargate a trvalo to několik nekonečných hodin. Naštěstí se dají v šikovných programech načasovat mnohem jednodušeji, po větších částech nebo i celé. Pokud překládáte již napsané cizojazyčné titulky, máte v tomto ohledu půl práce hotovo.

Druhá překážka je samotný překlad. Najde se řada mistrů, kteří překládají z odposlechu (což znamená, že nejspíš musí tvořit titulky úplně od píky a k tomu mít skvělý sluch), a ti mají mou nejhlubší úctu. Zpravidla se však velice brzy po odvysílání dají sehnat titulky k originálnímu znění, třeba ty pro neslyšící. Pokud takové jako překladatel máte, máte pro svou práci maximální pohodlí. Stačí jen přeložit z výchozího do cílového jazyka. Je to ale náročnější, než se zdá. Je třeba perfektně rozumět tomu, o čem se mluví a jak se o tom mluví. Je třeba znát nejen význam slov a frází, ale i jejich stylovou hodnotu (knižnost, vulgárnost atd.). Pouze tehdy lze zvolit vhodná slova pro překlad. A co je nejvíc vidět a na co je třeba dát si obzvlášť pozor, je česká gramatika a pravopis, protože k čemu je nám překlad plný prapodivně postavených vět a hrubek. Ale kdo už umí perfektně česky a k tomu skvěle cizí jazyk a jen si to o sobě nemyslí?

Pokud jsou titulky precizně načasované a kvalitně přeložené, práce stále nekončí. Je třeba vše ještě minimálně jednou projít a vychytat chybky, překlepy a podobně. Až pak je možné s čistým svědomím a s pocitem dobře odvedené práce titulky (bezplatně) poskytnout tisícům lidí. Až potom, co jejich autoři film nebo seriálovou epizodu třeba pětkrát viděli. Jednou, protože chtěli, a pak znovu a znovu, protože museli překládat, časovat, opravovat, dolaďovat a kontrolovat.

Všechno, co jsem tady zmínil, musí autoři titulků umět a být ochotní udělat jen tak, třeba protože je to baví. Předem vědí, co to obnáší, a přesto se do toho pustí. Proto si zaslouží uznání. Je tolik příjemnějších činností, kterými by mohli strávit čas, ale oni se piplají s titulky kvůli těm, kteří je potřebují.

Amatérsky tvořené titulky jsou útvar, který je významnější, než se zdá. Jejich autoři skrze ně ovlivňují a do jisté míry i vychovávají tisíce lidí. Kvalita tomu však neodpovídá, ba naopak je až příliš často úděsná. Protože titulky vznikají v komunitě, překladatelé se rekrutují z řad fanoušků. Titulky jsou tak obrazem všech. Obrazem schopností, lenosti, zápalu, zájmu i lhostejnosti autorů i běžných diváků. Dokonalé titulky a neremcající uživatelé jsou nedosažitelný ideál, myslím si však, že je potřeba se snažit k němu přiblížit. Pokud o tom svými řádky přesvědčím ještě někoho, má to smysl.

Přečteno 888krát.

Davaj hodnocení ↴
[Celkem: 6 Průměr: 4.8]

Jeden komentář k „Seriálové titulky z pohledu diváka i autora“

  1. krásná práce 🙂 obdivuji a fandím Vám 🙂
    titulků – těch dobrých – není nikdy dost – a to že to děláte zadarmo je prostě luxus pro nás, co neumíme cizí jazyky

    JFH

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..