Trochu nedopatřením jsem od předchozího textu o volbách nic nenapsal, takže tyhle dva články budou hned za sebou. Ale je to nakonec dobře. Ctěný čtenář tak může ze všeobecné argumentace z předchozího povídání plynule přejít k sice kratšímu, ale o to konkrétnějšímu vyprávění o úskalích příprav (nejen) na druhé kolo prezidentské volby. Upozorňuju, jde o papírová čísla a nejsou pěkná.
(Skoro) všechno k ničemu
Druhé kolo volby prezidenta není jednodušší ani úspornější. Právě naopak. Má ji totiž pod palcem strýček Příhoda, který káže, že i na druhé kolo se musí dodat hlasovací lístky se všemi kandidáty. To kdyby dva postupující z více či méně pravděpodobných důvodů byli nuceni odstoupit, dalších několik se postupu zřeklo, a dostalo se tak až na posledního, kterého nevolilo ani 1 % populace. Už jen na základě této informace víte, že veškerá práce s tiskem, rozpočítáváním a rozvozem lístků je v druhém kole volby v roce 2018 minimálně ze 7⁄9, tedy zhruba 77,78 % úplně k ničemu, že se na ně s největší pravděpodobností ani nesáhne, jen se vezmou a vyhodí.
Ani se zbývajícími 2⁄9 v reálu použitelných lístků to není lepší. Musíme vzít v potaz volební účast, kterou zaokrouhlíme (podle předchozí zkušenosti) na 60 %, a zjistíme, že můžeme zahodit dalších 8,89 % lístků určených pro ty, kteří se volby nezúčastní. A ze zbývajících 13,33 % vyhodíme ještě půlku, tedy asi 6,67 %, protože každý volič vhodí do urny pouze jeden lístek ze dvou, které pro něj byly určeny.
Čísla hovoří neúprosně. Při předpokládané 60% účasti přijde absolutně vniveč ne méně než 93,34 % materiálu, který se kvůli volebním lístkům musí zpracovat. A to ještě jednak ignoruju fakt, že se lístky vždy dodávají (třeba kvůli přespolním s voličskými průkazy) i do rezervy, jednak počítám „jen“ s prezidentskou volbou, kde je malý počet kandidátů (dopočítat si, jak tomu bývá u voleb do poslanecké sněmovny, kam kandiduje přes 20 stran, můžete sami).
Jak z toho ven?
Agitovat, aby lidi chodili k volbám, může být sice v řadě případů záslužná činnost, ale bohužel ani 100% voličská účast neučiní z distribuce papírových volebních lístků nijak efektivní podnik. I kdyby v letošní prezidentské volbě hlasovali všichni oprávnění voliči a lístků pro ně bylo k dispozici stejné množství, přijde jich nazmar 8⁄9 čili 88,89 %.
Ideálně by mohly najít využití všechny lístky pouze v případě, že by se rozvážel jeden jediný velký papír se všemi kandidáty a kroužkovalo by se. Taková praxe je ale tuším jen u komunálek. V ostatních případech jich bude odsouzena ke zbytečnosti vždy minimálně polovina, obecně pak (n−1)/n, kde n vyjadřuje počet kandidátů, resp. rozdílných hlasovacích lístků. Snít o 100% účasti a bezzbytkové distribuci je tak v daném ohledu nejen bláhové, ale samo o sobě i k ničemu.
Jedinou cestu, kterou vidím a díky níž bychom si mohli všechnu námahu a všechen materiál, co je kvůli papírovému hlasování zapotřebí, ušetřit, představuje elektronizace voleb. Jinak to bude dále jen marnost nad marnost.
Přečteno 831krát.
