Tvrdí se, že věta „jdem na jedno“ patří k nejčastějším českým lžím. Na rozdíl od dalších lží tohoto typu, čili „dopijem a půjdem“ a „od zítřka nepiju“, si myslím, že jít na jedno se může, aniž by se lhalo. Finta je v tom, že výrok záměrně neobsahuje jednotku – těch je totiž poměrně velké množství.
Štítek: Čeština
Angláni si netykají!
S postupnou (a někdy také potupnou) anglofonizací a amerikanizací společnosti se uchycují i řady mýtů a polopravd o angličtině. Jednou z těch nejznámějších je domněnka, že když angličtina nerozlišuje formální a neformální oslovení v druhé osobě, že to znamená, že si všichni tykají. Opak je totiž pravdou.
„Nechá“ se to?
Nikdy jsem nechápal použití slovesa nechat se ve smyslu být lze / dát se. Například větu to se nechá udělat chápu ve smyslu dáme to někomu, ať to udělá – nechá se to spravit = někdo nám to spraví. Rozhodně ne lze to spravit, je možno to spravit.