Jak jsem (ne)měl covid

Každou zimu jsem míval virózy. Když mě nepřepadly už na jejím začátku, okolo listopadu, dostihly mě na konci, v únoru, v březnu. S příchodem covidověku se ale všichni začali všech stranit, nosíce roušky a respirátory. Běžná chřipka jako by i pro mě přestala existovat, a zima 2020/2021 se tak stala po dlouhé době tou první, kterou jsem přečkal bez jakýchkoli příznaků nemoci. Následující zima dlouho vypadala podobně, ale na konci ledna se všechno změnilo.

Poslední lednovou sobotu jsme se jeli podívat po obchodech s nábytkem. Po hodině v příjemně vyhřátem autě jsme na poloprázdném parkovišti u Sconta vystoupili do chladu. Než jsem si stihl obléct bundu, uvědomil jsem si, že je něco špatně. Přesně v tu chvíli jsem ucítil slabou bolest v krku. Jako kdybych vdechl prach nebo zrnko soli. Hned mi bylo jasné, že do mě něco nalezlo. Zbytek soboty sice proběhl bez potíží a pořád jsem se ubezpečoval, že to nic není, ale krk jsem tu a tam pořád cítil, to se nedalo popřít.

V neděli už jsem věděl s určitostí, že bacila mám. Začaly se mi ucpávat dutiny a v krku rostl knedlík. Nasadil jsem tedy klasickou kúru složenou ze zázvorových čajů s medem a spreje Tantum verde, která mi vždycky po pár dnech výrazně pomohla. Domácí antigenní test vyšel negativně a stejného výsledku jsem se dočkal i v pondělí v práci. Vše tedy nasvědčovalo tomu, že nejde o nic horšího než drobné nachlazení.

Ono drobné nachlazení mělo ale čím dál horší průběh. Knedlík v krku do středy narostl tak, že už jsem radši moc nejedl, abych nemusel polykat. Dutiny se mi ucpaly natolik, že jsem nosem nemohl dýchat. Z práce jsem ve středu šel mátožně a ospale, potil jsem se a měl zimnici. Teploměr doma potvrdil můj předpoklad – 38 stupňů horečky. Zalezl jsem s nahřátým polštářem pod několik vrstev dek a usnul.

Probudil jsem se před půlnocí o poznání svěžejší, ale brzy jsem zase usnul. Do rána teplota klesla jen o trochu, na 37,7 °C, ale nebylo mi zdaleka nejhůř. Vypravil jsem se do práce, kde jsem si udělal opět antigenní test, a ten opět vyšel negativně. Kdy, když ne s teplotou, by už měl antigen vyjít pozitivně, jestli je to covid, říkal jsem si. Zhodnotil jsem, že to prostě covid asi vážně nebude. Během dne se mi nicméně opět přitížilo a z práce jsem odešel, co nejdřív to šlo, opět se zimnicí a bolavou, motající se hlavou. Do večera horečka vystoupala na 38,2 °C. Rozhodl jsem se, že to už nebudu dál přecházet, zavolám si ráno doktorovi o neschopenku a objednám se na PCR test.

V pátek ráno mi praktik neschopenku vystavil po telefonu okamžitě s tím, že jsem jasně pozitivní, ale ať se objednám na PCR test a dám mu vědět. Prozatímní diagnóza: podezření na covid.

Dopoledne jsem místo tolik potřebného odpočinku ťapal několik kilometrů do nemocnice na odběr ze slin. Do postele jsem se dostal asi za hodinu a půl a usnul jsem. Když jsem se po pár hodinách probral, najednou jsem věděl, že jsem v pořádku. Stejně jako mi v sobotu bylo zničehonic jasné, že mi něco je, následující pátek jsem si byl úplně stejně jistý, že jsem z toho venku. Bolest hlavy a kloubů ustoupila, teplota už nepřesáhla 37,5 °C, i dutiny se začaly uvolňovat. Zánět se jen částečně přestěhoval níž a objevil se u mě lehký kašel.

Během víkendu se mi teplota normalizovala, zbyla mi jen slabá rýma a kašel. Nic, s čím by se nedalo vrátit zpátky mezi zdravé. SMSkou mi přišla další pozitivní zpráva: PCR test je negativní. Hlavní úkol na pondělí tedy byl zavolat praktikovi a nechat se brzy uschopnit. Očividně se mi totiž podařilo v éře covidu chytit obyčejnou několikadenní chřipku, jakou jsem míval běžně každý rok.

Moje plány s praktikem vzaly vzdor všem faktům za své. Nejdřív mi odmítal telefon vůbec zvednout, dovolal jsem se mu až před 11. hodinou na 18. pokus. Pak mi řekl, že PCR test ze slin za nic nestojí a že covid prostě mám, protože nic jiného teď není. Mám ho doležet a ozvat se koncem týdne. Nashledanou. Ještě předtím mi nicméně stihl změnit diagnózu. Z „podezření na covid“ se zpětnou platností udělal běžné „respirační onemocnění“.

Dle názoru praktického lékaře jsem tedy covid dostal, tudíž mi nakázal zůstat doma a izolovat se. Dle jeho oficiální diagnózy mě ale covid minul, takže jsem zůstal doma za standardních 60 % platu, bez jakéhokoli dalšího covidového nároku.

Tak nevím, prý antigenní testy i PCR ze slin stojí za starou belu a prý už neexistuje jiná respirační nemoc než covid. Tak nevím, ale oficiální diagnóza tvrdí opak. Tak nevím, někdo z nás dvou je tu asi úplně pitomej…

Davaj hodnocení ↴
[Průměr: 5]

Přečteno 403krát.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..