Každou zimu jsem míval virózy. Když mě nepřepadly už na jejím začátku, okolo listopadu, dostihly mě na konci, v únoru, v březnu. S příchodem covidověku se ale všichni začali všech stranit, nosíce roušky a respirátory. Běžná chřipka jako by i pro mě přestala existovat, a zima 2020/2021 se tak stala po dlouhé době tou první, kterou jsem přečkal bez jakýchkoli příznaků nemoci. Následující zima dlouho vypadala podobně, ale na konci ledna se všechno změnilo.
Štítek: Story = True
Jak nasrat celou policejní stanici
Zkusit vytočit veřejné činitele lze například parkováním na jejich místě, nebo radši dvou, pro což se rozhodli civilové z Vysočiny. Měšťáci, kteří byli povoláni k řešení situace, svým kolegům z OŘ PČR, pro něž je parkoviště vyhrazeno, obutím auta moc nepomohli. Parkující rodinka totiž všem vypálila rybník, nežadonivši o zutí, nýbrž sebravši se a odkráčivši… nejspíš na nádraží.
Četař a blbec
Většina lidí, které za život potkáte, jsou jen do ztracena hledící kolemjdoucí nebo spolucestující, kteří si vás prohlédnou jen zběžně, a to nejhorší, co od nich můžete čekat, je, že se o vás v tlačenici otřou. O něco otravnější jsou případy, kdy si vás vyhlídne pouliční prodavač nebo chudák žurnalista, který musí v terénu zapisovat vaše oduševnělé odpovědi na anketní otázky (pro něj je to nepoměrně větší otrava než pro respondenta); ale taková je někdy práce a s přimhouřením oka to přežijeme. Nepochopitelné je pro mě ale to, když se jeden obyčejný kolemjdoucí zničehonic vetře k druhému a chce s ním navázat zcela bezduchý rozhovor. Modelový případ jsem měl možnost asi před dvěma týdny pozorovat.