Slunce, seno, … časoprostor

Ne­u­běh­ne rok, kdy by ně­kte­rá z tu­zem­ských te­le­viz­ních sta­nic ale­spoň jed­nou ne­u­ved­la le­gen­dár­ní hoštic­kou tri­lo­gii Slun­ce, seno. Po­zor­ní di­vá­ci si tak během de­sí­tek, ba sto­vek re­príz mohli všim­nout celé řady chy­bek, ne­srov­na­los­tí a ne­kon­zis­ten­cí v jed­not­li­vých zá­bě­rech, které jdou jistě na vrub skript­ce. Tolik se však již ne­ře­ší ča­so­vá ná­vaz­nost mezi jed­not­li­vý­mi díly série. Ne­zod­po­vě­ze­ná zů­stá­vá zejmé­na otáz­ka, kdy se děj fil­mo­vé série na­tá­če­né v le­tech 1983–1991 vlast­ně ode­hrá­vá.

Pá­t­rá­ní po přes­ném ur­če­ní doby, do které je děj filmů za­sa­zen, mu­sí­me za­lo­žit na ná­sle­du­jí­cích fak­tech:

První dva díly se ode­hrá­va­jí téhož léta, pro­to­že Bla­že­na je v obou fil­mech tě­hot­ná. Třetí díl, kdy je malý Do­mi­nik Ko­nop­ník už na světě, je tak za­sa­zen do léta ná­sle­du­jí­cí­ho, nej­poz­dě­ji pak do prázd­nin za dva roky. Vzhle­dem k tomu, že Bla­že­na na konci prv­ní­ho filmu při­chá­zí s po­tvr­ze­ním, že je ve tře­tím mě­sí­ci, otě­hot­ně­la nej­spíš někdy v dubnu. Do­mi­nik se tedy mohl na­ro­dit v lednu. V létě mu tedy mohlo být zhru­ba půl roku nebo rok a půl. Je­li­kož ně­kte­rých scé­nách (např. v zá­vě­ru tře­tí­ho dílu) Do­mi­nik sedí, při­čemž děti za­čí­na­jí sedět zhru­ba od 10. mě­sí­ce, na­po­ví­dá to va­ri­an­tě, že ča­so­vý posun mezi prv­ní­mi díly a tím tře­tím jsou spíše dva roky. Na 18mě­síč­ní ba­to­le, které by už mělo umět cho­dit, ovšem ještě moc ne­vy­pa­dá. S nej­vět­ší prav­dě­po­dob­nos­tí byl tak věk před­sta­vi­te­le Do­mi­ni­ko­vy role někde upro­střed to­ho­to in­ter­va­lu.

První dva díly jsou na­tá­če­né ještě před re­vo­lu­cí, troj­ka až po ní, s čímž ko­re­spon­du­je i děj. Na dílu Slun­ce, seno, ero­ti­ka je po­re­vo­luč­ní si­tu­a­ce pa­tr­ná v kaž­dém ohle­du, cesta­mi do Itá­lie a Mni­cho­va po­čí­na­je, přes Gá­bi­ny ex­pe­ri­men­ty s fir­mou Slu­no­vrat až po zá­vě­reč­nou „jednu nohu v Ev­ro­pě“. Při­hléd­ne­me-li ke zmiňova­né­mu Do­mi­ni­ko­vě věku a před­sa­me­to­vé době po­če­tí, na­bí­zí se tři va­ri­an­ty, kdy se filmy mohou ode­hrá­vat: buď v le­tech 1988 a 1990, či 1989 a 1991, pokud mu byl rok a půl, nebo v le­tech 1989 a 1990, pakli­že mu bylo jen půl roku.

Ve dru­hém díle série lze v je­ze­dác­ké kan­ce­lá­ři na zdi nad psa­cím stro­jem spat­řit pla­ká­to­vý ka­len­dář s mod­rým čís­lem 88. Prav­dě­po­dob­něj­ší je tím pádem va­ri­an­ta 1988 a 1990, ač­ko­li nelze vy­lou­čit ani to, že v kan­ce­lá­ři zů­stal z ně­ja­ké­ho dů­vo­du viset ka­len­dář i přes další rok.

Dosud se zdál pří­běh ča­so­vě cel­kem dobře ukot­ve­ný, dal­ší­mi in­for­ma­ce­mi z filmů do toho však li­do­vě ře­če­no ho­dí­me vidle. A nejde jen o ta­ko­vý „de­tail“, jakým je vě­ko­vý roz­díl před­sta­vi­te­le Jirky Škop­ka, který mezi prv­ním a dru­hým dílem, tedy v prů­bě­hu je­di­né­ho léta, vy­ros­tl o šest let a změ­nil se ze všech nej­vi­di­tel­ně­ji. Jeho po­sta­va ško­lou po­vin­né­ho Bla­že­ni­na mlad­ší­ho bra­t­ra zů­stá­vá ví­ce­mé­ně ne­měn­ná ve všech dí­lech.

Když ve dru­hém díle volá do druž­stva te­le­vi­ze, s před­se­dou Rádlem si po­tvr­dí ter­mín v so­bo­tu 18., a to s po­znám­kou, že když jsou žně, je­ze­dá­ci pra­cu­jí i v so­bo­tu. O žních, tedy mezi červ­nem a zářím, pak v le­tech 1988 a 1989 byla jen je­di­ná so­bo­ta, a sice 18. červ­na 1988. Tedy ještě během škol­ní­ho roku. Jenže už o něco dříve sly­ší­me Jirku, jak si, ko­pa­je do ba­bič­či­ny po­ste­le, stě­žu­je: „Zase já, furt jenom já, to jsou teda prázd­ni­ny, tod­le­to!“ Mu­se­lo by se tak jed­nat o 18. čer­ve­nec nebo srpen, avšak dří­věj­ší­ho roku. Al­ter­na­ti­va­mi tak jsou so­bo­ty 18. čer­ven­ce 1987 či 18. srpna 1984. Mu­sí­me však brát v potaz již zmiňova­né­ho Jir­ko­va sy­nov­ce Do­mi­ni­ka, který ve tře­tím díle na věk tři nebo šest let, jsa oplí­no­va­ným mr­ně­tem v ohrád­ce, roz­hod­ně ne­vy­pa­dá. Aby te­o­rie o tom, že druhý a třetí díl dělí více let, dá­va­la tro­chu větší smysl, mu­se­li bychom si do­mys­let, že Bla­že­na první dítě po­tra­ti­la a Do­mi­ni­ka po­ča­la až poz­dě­ji. Vzhle­dem k ner­vo­vé­mu vy­pě­tí a ob­dr­že­ným fac­kám, s nimiž se ve dru­hém filmu mu­se­la vy­rov­nat, to nelze vy­lou­čit, žádný důkaz pro to však není. Navíc je třeba mít na pa­mě­ti ka­len­dář v je­ze­dác­ké kan­ce­lá­ři: V le­tech 1984 či 1987 by tam sotva visel ka­len­dář pro rok 1988.

S další po­chyb­nou in­for­ma­cí při­chá­zí Škop­ko­vá ve dru­hém díle, když stojí v kra­ví­ně před te­le­viz­ní­mi ka­me­ra­mi. Zmiňuje se o filmu Slun­ce, seno, ja­ho­dy a o tom, že ho dá­va­li v bi­o­gra­fu. V době uve­de­ní filmu šlo již o šest let starý sní­mek, avšak děj se vzhle­dem k Bla­že­ni­ně stavu, jak již bylo ře­če­no, musí ode­hrá­vat ještě téhož léta. Je při­tom ve­li­ce ne­prav­dě­po­dob­né, ba vy­lou­če­né, aby Tro­š­ka do­ká­zal na­to­čit a do kin pus­tit film za je­di­ný měsíc. Vy­svět­le­ní může tak být je­di­ně to, že Škop­ko­vá mluví o fik­tiv­ním filmu, který je jen na­pros­tou sho­dou okol­nos­tí ná­zvem i lo­ka­cí to­tož­ný s re­ál­ným fil­mem Slun­ce, seno, ja­ho­dy.

Po­div­ný je také osud Ši­mo­na Plá­nič­ky, který v prv­ním díle při­jíž­dí do Hoštic, aby jako stu­dent zís­kal ma­te­ri­ál pro svou se­mi­nár­ní práci. Je sice možné, že má stu­dij­ní po­vin­nos­ti i přes léto, že se­mi­nár­ní práci ode­vzdá a před­mět ukon­čí třeba až v září, před za­čát­kem dal­ší­ho se­mest­ru, nebo že má za­psán ví­ce­se­mest­rál­ní před­mět. Pra­cu­je ovšem „jen“ na se­mi­nár­ce, ni­ko­li na di­plo­mo­vé práci. A jak sám po­do­tý­ká, titul in­že­ný­ra, jímž jej Škop­ko­vá oslo­vu­je, je pro něj ještě da­le­ko. V sou­la­du s jeho per­so­ná­li­e­mi, které zmiňuje Evík: „Šimon Plá­nič­ka, 22 let, svo­bod­ný stu­du­jí­cí, …“ Ve 22 le­tech mohl Šimon být ve tře­tím roč­ní­ku (po­taž­mo čtvr­tém, kdyby si os­mi­le­tou zá­klad­ní školu ne­pro­dlou­žil o ne­po­vin­nou de­vá­tou třídu). Jen stěží si tak vy­svět­lí­me roz­ho­vor Plá­nič­ky se­ni­o­ra s te­le­viz­ní re­por­tér­kou ve dru­hém díle, během kte­ré­ho se do­zví­dá­me, že Šimon není pří­to­men, neboť je právě na vojně. Jako stu­dent vy­so­ké školy na vojně být ne­mů­že, na­stou­pil by až po jejím opuš­tě­ní, a to dle teh­dej­ších pra­vi­del k za­čát­ku dubna nebo října, ni­ko­li v prů­bě­hu léta. Mohl by se účast­nit je­di­ně vo­jen­ské pří­pra­vy, re­spek­ti­ve zá­vě­reč­né­ho mě­síč­ní­ho sou­stře­dě­ní, jež za­čí­na­lo 1. čer­ven­ce a tý­ka­lo se stu­den­tů čtvr­té­ho roč­ní­ku. Do Hoštic by tak býval musel při­jet na letní bri­gá­du již v červ­nu. To by sice te­o­re­tic­ky mohl, paní ří­dí­cí ovšem or­ga­ni­zu­je pouze pi­o­nýr­ský ko­lek­tiv a ani Jirku Škop­ka vůbec ne­vi­dí­me cho­dit do školy. Pouze trá­vit krá­lí­ky škol­ní­mi ani­li­no­vý­mi bar­vič­ka­mi, což mohl klid­ně i o prázd­ni­nách.

Závěr

Re­ál­ná doba, kdy byla tri­lo­gie Slun­ce, seno na­tá­če­na, jsou léta 1983, 1988 a 1990. Sku­teč­né ro­ze­stu­py mezi roky vzni­ku dílů jsou však také dů­vo­dem celé řady ana­chro­nis­mů v ději, který má po­krý­vat dvěma filmy totéž léto, tře­tím pak jedny ze dvou ná­sle­du­jí­cích prázd­nin. Vý­sled­kem je celek, který se vzpí­rá ja­ké­mu­ko­li do­bo­vé­mu a kauzál­ní­mu ukot­ve­ní na­to­lik, že je ani prac­né hle­dá­ní al­ter­na­tiv­ních po­hle­dů ne­vy­svět­lí. Spolu s dal­ší­mi chy­ba­mi ve filmu, jichž je dle pří­spěv­ků na webu ČSFD (viz ja­ho­dy, pár facek, ero­ti­ka) víc než tři tucty, to budiž dů­ka­zem fu­šer­ství fil­ma­řů, kteří nejen­že ne­by­li trestu­hod­ně často schop­ni udr­žet kon­zis­ten­ci mezi jed­not­li­vý­mi zá­bě­ry, ale ani mezi jed­not­li­vý­mi po­kra­čo­vá­ní­mi. Ne­hle­dě na di­vác­kou úspěš­nost tri­lo­gie tak oběma po­kra­čo­vá­ní­mi zcela se­lha­li v od­po­vě­di na jednu ze zá­klad­ních otá­zek: Kdy se děj ode­hrá­vá?

Pře­čte­no 537­krát.