Když jsem si zase jednou musel pomyslet něco o skopové hlavě státu a její ovci, marně jsem vzpomínal, čeho kastrát je vlastně hňup. Odpověď jsem našel záhy (je to vykastrovaný kozel), ale dozvěděl jsem se mnohem víc. A sice že fešák a fešanda jsou jako sovy v Twin Peaks – nikoli tím, čím se zdají být.
Tak kde jsem to skončil…
Význam pojmu někde skončit patří k těm nejpraštěnějším, které čeština má. Vezměme si například titulek, který říká, že náměstek Laube skončil ze zdravotních důvodů u policie. Znamená to, že u policie doteď byl, ale skončil a už tam není. To se rozumí samo sebou, ne? No, vlastně ne.
Mólot na dopery
Olympijské hry, které by se zcela obešly bez nějaké dopingové aféry, aby pohledal. Letos se problém ukázal ještě markantnějším poté, co nedlouho před zahájením LOH v Riu vyšly na povrch zprávy o státem řízeném dopingu v Rusku. Ješitnost a touha vyhrávat za každou cenu je zřejmě často silnější než sportovní duch a smysl pro fair play, čímž dostávají samotné základní principy olympismu, které právě na etičnosti, důstojnosti a příkladném jednání stojí, pořádně na frak. Mám za to, že pokud toto někdo vědomě činí, nemá nejen na olympiádě, ale ve vrcholovém sportu obecně co dělat. A tomu by měly odpovídat i sankce.