Jedny volby jsou pryč a další se už rýsují na obzoru. A po nich hned další a další a další… Po poslaneckých prezidentské, po nich senátní a obecní, pak evropské a zase dokola. Až do roku 2027 nás čekají každý rok minimálně jedny. Volby, které stojí čas nejen řadové voliče, jejichž takřka nesplnitelným úkolem je si vybrat kloudné politické zástupce a pak zvednout zadek a hodit jejich jména do uren, ale také tisíce lidí, kteří je mají v náplni práce. Volby, které si vyžádají vedle moře času i metry nervů a tuny materiálu. Volby, které by to šlo dělat snáz.
Sluníčko, teplíčko… peklíčko
Horko. Jedna z mála věcí, která nejde jen tak vypnout. Pokud se ovšem nejedná o Rudé horko, které můžete vypnout už jen proto, že v něm Rusa hraje Rakušan a Američana Albánec. Všechna ostatní musíte nějak snést. A v tom je právě háček. Horka panují v dnešní době čím dál nesnesitelnější, boj proti nim je stále neefektivnější a na náladě nepřidají ani všudypřítomní šílenci, kteří si v tropech ještě bezostyšně libují.
Jak jsme ztékali Sněžku
Jestli jsme měli s Paiou na dovolenou v Krkonoších nějaký předem daný cíl, bylo to dobýt Sněžku. Jednak se tam schovává nejvýš položená česká geocache, bez níž se zkrátka nelze obejít, jednak je výlet na náš nejvyšší kopec achievement sám o sobě. A po zdolání nedalekého vrcholu hory Žalý, následné rekonvalescenci a rozcvičce procházkou po Vrchlabí přišla na první letní den skutečně řada i na Sněžku.