Jak Facebook zničil chat

Existují tucty důvodů, proč nebýt na Facebooku a proč ho nemít rád. Od obyčejných (žere to moc času a k ničemu to není) po ty vážné, které souvisí s tím, že o vás jsou centrálně shromažďovány tuny dat, které sami poskytujete a o nichž nikdy nevíte, k čemu mohou být zneužity. Vedle toho existuje jen jediný důvod, proč na Facebooku být – protože tam jsou všichni. Ani to ale paradoxně není nic, za co bychom měli být rádi. Monopolní postavení této sociální sítě spolu s tím, jak je navržena, se promítlo do internetové komunikace jedním zásadním způsobem: Zničilo ji to.

Stejně jako další příslušníci dnešní generace dvacátníků a starších jsem byl u toho, když si na začátku nového tisíciletí začalo levné nevytáčené internetové připojení prorážet cestu do všech domácností. Spolu s ním přišla možnost komunikovat z domu prakticky s kýmkoli, v reálném čase a v podstatě zdarma. Důraz je třeba klást hlavně na slovo kýmkoli. Mohli jste si psát se známými i neznámými lidmi a jejich on-line identita se mohla, či nemusela shodovat s tou, kterou měli ve skutečném životě. Každý mohl mít identit klidně i víc. Nemusel mít ale ani žádnou. Mohl být tím, kým potřeboval, mluvit o tom, o čem chtěl, o čem třeba jinak neměl s kým mluvit.

Chat se stal novou alternativou zpovědi v kostele, šancí sundat všechny společenské masky. O blahodárném účinku této činnosti na lidskou psychiku byly jistě napsány haldy studií. Facebook se svou ideou autentických profilů to ale zlikvidoval. S nickem TezkejBorec nebo Micinka90-60-90 jste si mohli dovolit vyzpovídat se ze svých niterností, ale na Fejsu jako František Vejvara, magistrátní úředník a manžel Pepičky Vejvarové, rozené Kondelíkové, jste v háji. Vše, co řeknete, jako byste s občanskou legitimací v ruce veřejně hlásali.

Na chatu nešlo jen o to být kýmkoli, ale také moct mluvit s kýmkoli. S neznámým člověkem z druhého konce republiky, ale třeba také z vedlejší ulice. S kýmkoli, s kým byste se jinak nepotkali, nebo naopak s kým jste se potkávali a ani o tom nevěděli. Mohli jste si vybrat, jestli se chcete seznamovat nebo si jen tak psát o oblíbených tématech, podle toho jste si zvolili nick. Pokud jste se chtěli seznámit, nevadilo, že jste stydlivka, nemuseli jste řešit, jak vypadáte, dokud jste si s druhým nesedli názorově. Fotku v profilu neměl prakticky nikdo a nikomu to nevadilo (a vůbec nikdo nedělal selfies, protože to je ten největší trapas).

Facebook zničil chat, to skutečně nové, co internet do komunikace přinesl. Chce po lidech, aby nebyli anonymní, aby vyzvonili svoje nacionále, ale on-line stav jim ukáže jen u těch lidí, které mají v přátelích. Časy, kdy si v rámci stovek více či méně (podle vlastní svobodné volby) anonymních uživatelů mohl psát kdokoli s kýmkoli o čemkoli, časy té pravé internetové komunikace, která byla po radioamatérství jakýmsi dalším vývojovým stupněm, jsou pryč.

Přečteno 389krát.

Davaj hodnocení ↴
[Celkem: 6 Průměr: 5]

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Tento web používá antispamový nástroj Akismet. Přečtěte si, jak se data komentářů zpracovávají.