Americký konvoj a česká názorová pluralita

Kolona spojeneckých vojenských vozidel už chválabohu odtáhla za kopečky, takže teď, když se mediálně-společenské vody okolo této záležitosti zase uklidňují, se k okolnostem kolem ní můžu v klidu krátce vyjádřit.

Nehledě na tábory, ať už proamerické, proruské, nebo jakékoli jiné, se myslím můžeme shodnout na dvou pozitivech, které průjezd amerických vojáků přinesl. Za prvé je to fakt, že byl tankodrom D1 konečně využit správným druhem vozidel a už ho nemusíme mylně nazývat dálnicí. Druhé pozitivum jde daleko za hranice této události a přinesli je sami Češi. Opět předvedli svou názorovou rozpolcenost. Zaplať pánbů.

V podstatě je jedno, zda jste proameričtí, proruští, nebo pro všestranně samostatnou republiku. Na všem něco je. Nelze se divit proruským názorům, neboť se zdá, že málokdo další je schopen čelit militantním a roztahovačným Američanům. Nelze se divit proamerickým proudům, protože Rusové jsou úplně totéž v bleděmodrém (či raději rudém, neb bleděmodrý funguje v ruštině stejně jako u nás teplý). Nelze nesouhlasit ani s těmi, kdož nevěří ničemu a nikomu nechtějí lézt do řiti. Jestli historie Čechům něco ukázala, tak to, že i sebelepší spojenec se vybarví jako šmejd a že v době krize jsme víceméně první kus na porážku. Ale ani se nelze divit těm, kteří potřebují k někomu vzhlížet, ke komukoli. Nejsme bankéři ze Švýcarska, kterým všichni rádi garantují neutralitu, ba naopak.

Podle toho, co doprovázelo průjezd amerického konvoje a co v posledních měsících obecně pulzuje naší mediální veřejností, soudím, že česká populace jako celek ve skrytu duše ví, co je nejlepší – mít na jednom místě spoustu názorů. Ideologická pluralita totiž působí jako negativní zpětná vazba. Nikdo si nemůže být dokonale jist svou pravdou, protože je neustále konfrontován s názory i několika protistran. A národ, v němž si třeba i každý člen rodiny myslí něco jiného, sotva zblbnete a pošlete do války. Dokud se i strejci v hospodě hádají o politice, stát nic drastického nepodnikne. Tak buďme rádi, že je dejme tomu třetina populace úplně blbá (protože neumí argumentovat), třetina se hádat odmítá a šestina má zajímavé protiargumenty. Kdybychom byli všichni zajedno a tancovali na stejnou muziku, pravděpodobně bychom zjistili, že je to krysařova píseň.

Přečteno 413krát.

Davaj hodnocení ↴
[Celkem: 5 Průměr: 5]

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Tento web používá antispamový nástroj Akismet. Přečtěte si, jak se data komentářů zpracovávají.