Tvrdí se, že věta „jdem na jedno“ patří k nejčastějším českým lžím. Na rozdíl od dalších lží tohoto typu, čili „dopijem a půjdem“ a „od zítřka nepiju“, si myslím, že jít na jedno se může, aniž by se lhalo. Finta je v tom, že výrok záměrně neobsahuje jednotku – těch je totiž poměrně velké množství.
Štítek: ČloVěci a Psolečnost
Jednotný čas
Všichni každoročně minimálně jednou (na jaře), někdy dvakrát (ještě i na podzim) nadávají na změnu času. I já. Kdekdo by si přál, aby se věčné střídání zrušilo a ponechal se jeden čas. V dnešní době to prý už nemá opodstatnění, jen to přitěžuje lidem. I já jsem byl toho názoru. Než mi došla jedna zásadní věc.
Plyšový existencialismus
Materialistická a agnostická společnost asi nikdy pořádně nepřemýšlí o tom, jaký život žily a žijí její hračky. Říkám život a myslím to vážně. Plyšáci a jim podobní jsou totiž ve světě, jehož celková oduševnělost je často zcela přehlížena, stvoření, která vstřebávají neuvěřitelná kvanta emocí a jsou nerozdělitelnými citovými pouty spjata se svými majiteli. A nad tím nelze jen tak mávnout rukou.