Mladým, perspektivním začátečníkům vždycky fandím, ať už se věnují čemukoli. Proto jsem byl rád, když jsem objevil prozaický debut Lucie Schmiedové, externí redaktorky Deníku či MF Dnes a studentky Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity. Moje nadšení ale vzalo za své prakticky okamžitě po tom, co jsem knihu dostal do ruky. Už po zběžném prolistování a přečtení prvních stránek textu mi bylo jasné, že jsem stanul tváří v tvář literárnímu braku těžkého kalibru. Jindy bych se snažil své hodnocení podat co nejšetrněji a zjemnil jeho chuť množstvím eufemismů, tato novela je však natolik otřesná, že toho nejsem ani nechci být schopen.
Autor: Pán
Majonéza, májová omáčka
Většinou se to se zkoumáním původu slov má tak, že s ním začnu až tehdy, když mě náhodou trkne nějaká možná spojitost, ač někdy přijde oklikou přes jinou řeč. Stejně tak to bylo s majonézou. V angličtině se totiž nazývá zkráceně mayo, což zní hodně románsky a ne náhodou, neboť to je španělský výraz pro květen. Zajímalo mě tedy, jestli má s tímto měsícem majonéza něco společného. A má i nemá.
Ingress – jak jsem začal a přestal hrát
Nedávno jsem pokukoval po nějaké zajímavé mobilní hře na bázi rozšířené reality. Objevil jsem Ingress. Zaujala mě a začal jsem jí věnovat pravidelně alespoň pár minut denně. Po necelých dvou měsících jsem se však dostal do fáze, kdy mě kvůli hráčům i sobě samotné přestala bavit. Není fér, dá se příliš snadno hacknout, a být na čerstvém vzduchu je tak nejhorší cesta, jak v ní dojít úspěchu.