S přechodem z analogového televizního vysílání na digitální (DVB-T) si v roce 2008 každý sliboval mnohé. Vyšší kvalitu obrazu, větší programovou nabídku a podobně. V následujících letech se toho také spousta vyplnila. Každá televizní společnost postupně začala nabízet ne jeden nebo dva kanály, ale třeba až půltucet. Přirozeně také ve vysokém rozlišení. Další vývoj a přechod na novou generaci (DVB-T2) měl pokračování tohoto trendu umožnit i do budoucna. Pak ovšem přišla Prima, zaťala do něj sekeru a vrátila se zpět do předpotopních dob. A kdo ví, co koho napadne příště.
Autor: Pán
K názvu covidu, ale obecně nemocí i lidí
Od počátku koronavirové epidemie jsem čekal, kdy se pro onemocnění najde a ustálí pojmenování. Pokud možno nějaké přirozeně znějící, jako je chřipka, žloutenka, mor a podobně. Odborná zkratková pojmenování jako SARS-CoV-2 či covid-19, potažmo bulvární, nováckým zpravodajstvím užívaný virus z Wu-Chanu či zpočátku udávaný nový koronavirus mezi normální jména nemocí totiž rozhodně nepatří. Nakonec jsem si uvědomil, že se podobného názvu nejspíš jen tak nedočkáme, jestli vůbec někdy.
Maso na špejli: ražniči nebo špíz?
Čas od času se doma přeme o to, jestli by se mělo pečenému masu na špejli říkat ražniči, špíz nebo jestli je to jedno. V takových chvílích říkávám něco ve smyslu: „Špíz si klidně dej, já vezmu zavděk masem, co se sundá z něj.“ Jsem totiž zastáncem názoru, že oba výrazy nejsou vzájemně zcela zaměnitelné a že jíst špíz není rozumné. Kde je však pravda z hlediska jazykovědného?