Vyfukování cigaretového kouře do vody

Měli alchymisté smysl pro humor? Řekl bych bych, že ano. Ať byla či je alchymie jakákoli, rozhodně dokázala a stále dovede zaujmout, zabavit a podnítit fantazii mnoha lidí. Nesčetné narážky, indicie, symboly, mýty, šifry, přirovnání a další nitky mají budoucího Adepta velmi záživnou formou dovést k něčemu, co ve skutečnosti, jak praví Basil Valentinus, Fulcanelli nebo jiný z mistrů, „je pouze dětská hra a ženská práce.“

Jenže mysl analyzujícího člověka hledá ve velkém problému složité řešení. Napadá mě přirovnání k „nevyřešitelné“ matematické úloze o pánovi se psem, na které si vylámali zuby zástupy matematiků a kterou nakonec vyřešilo děvče ze základní školy.

A proč zrovna „vyfukování cigaretového kouře do vody“? Třeba proto, že touto cestou zlato nevznikne. Dá se to velice snadno ověřit. Ale ta skutečná cesta ke zlatu alchymistů je tak skrytá a neznámá, jako podoba velikána Járy Cimrmana.

Dle mého není spojení Cimrmana s alchymií vůbec náhodné, ne z důvodu, jenž je nám dávno znám, že Cimrman byl vpravdě renesanční člověk, který vynikl snad ve všech oborech lidské činnosti, tudíž zcela jistě i na půdě alchymie – příčina pramení ještě jinde. A sice ve skutečnosti, že osoba Járy Cimrmana je do dokonalosti dovedená mystifikace pánů Smoljaka, Svěráka a dalších, takové jejich Velké Dílo, Opus Magnum. Jen za několik málo let dokázali uměle vytvořit člověka se vším všudy, homunkula, byť „jen“ na mentální úrovni. První Cimrmanovská hra, Akt, měla svou premiéru v roce 1967, tuším, čili celá osobnost JC není o moc starší než 40 let. A přesto této propracované fikci už mnozí dokázali uvěřit.

Zda někdo uvěřil v poklady, jež slibuje alchymická práce, není pochyb. Díky těmto „pionýrům slepých uliček“ přece vznikla celá chemie a její odnože.

Základní text alchymie, znám jako Smaragdová deska, je starý několik tisícovek let, mnoho dalších děl starověkých, středověkých a novověkých magistrů též celá staletí. A jelikož vám nikdo živý ani mrtvý nikdy neukáže a neřekne, jak to skutečně s celou alchymií je, stejně jako byste marně diskutovali s Cimrmanology o reálnosti jejich mistra, lze se domnívat, že celé alchymistické učení je pouhá mystifikace určená k pobavení, pousmání a ke zmatení naivních lidí.

Kdosi by mohl namítnout, že to ale vůbec není vtipné. Jestli toto bude někdo takový číst, ruku na srdce – míníte diskutovat o nejstarším a nejpropracovanějším vtipu, jaký kdy kdo v nám známém světě vytvořil? O tom, jaký měli autoři smysl pro humor?

Na konec tohoto zamyšlení se vrátím ke slovům „dětská hra a ženská práce“ – nezasvěcenému to skutečně celé moc srandovní přijít nemusí, ale dovedete si představit, jak se v okamžiku prozření musíte celé té dokonalé jednoduchosti smát? A jak se museli a musí Adepti smát všem, kdož se marně celá staletí snaží tento ořech rozlousknout?

Přečteno 565krát.

Davaj hodnocení ↴
[Celkem: 4 Průměr: 5]

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..