Autor: Pán

Sle­do­vá­ní te­le­viz­ních se­ri­á­lů či fil­mo­vých „po­ly­lo­gií“ po ně­ko­li­ka dí­lech naráz za sebou, pro něž se v an­g­lič­ti­ně ujal ter­mín bin­ge-watching (dosl. ne­zří­ze­né sle­do­vá­ní), se po­va­žu­je za fe­no­mén až po­sled­ní doby. Běžně totiž ne­by­lo dříve možné, neboť te­le­vi­ze všech­ny se­ri­á­ly tra­dič­ně ser­ví­ru­jí zpra­vi­dla jed­nou nebo dva­krát týdně po jed­not­li­vých dí­lech. Přes­to­že tech­no­lo­gic­ky je bin­ge-watching možný už od pří­cho­du prv­ních vi­deo­pře­hrá­va­čů a re­kor­dé­rů, do ši­ro­ké­ho po­vě­do­mí se do­stal až s in­ter­ne­to­vý­mi stre­a­mo­va­cí­mi služ­ba­mi jako Net­flix, které nové se­ri­á­lo­vé řady zve­řejňují třeba celé naráz. Jenže přes­to, že jde o úplně jinou, novou vy­sí­la­cí stra­te­gii, pokud jde o di­vá­ka a jeho při­ro­ze­nou psy­cho­lo­gii, je mož­nost bin­ge-watchin­gu a celý kon­cept VoD (video na přání) na­o­pak jen ná­vrat ke ko­ře­nům.

Celý pří­spě­vek…