Blog | korekce | překlady
Ke sní pojím dva rohle máslen a nížinou,
k tomu litru půl se šťávou sovou.
K O bez kuřete na papriku,
jen knedle a ňamky omajdu.
Pak v téfau film pro pamětníky,
po něm tři Červený trpaslíky.
Maróženoje k tomu, co jsem řek,
a jestli ne, aspoň pytel brambůrek.
Trpaslík je nade všechny lehativa,
vstávám v osm, s chutí na dvě pětipiva.
Místo dvou dám jen jedno,
i tak už je mi leccos jedno.
Nad ránem lehnu, musím spát,
ať zítra energii mám zas vstát
vstříc dalšímu válení.
Co že bylo dřív? První bylo vejce. Ale nebylo slepičí =P Nejen slepice a nejen ptáci kladou vejce. Kde se vzal tvor, co nakladl první vejce, těžko říct, ale rozhodně přišel dřív než slípka.
Update 09. 09. 2008
Před věky se živočiši množili dělením, že. Po letech evoluce ale nejspíš přišlo první zvíře, co nakladlo první vejce. Postupně se vyvíjelo a za čas se z osledního předslepičího vajca vylíhla první slepice, jak ji známe. To by šlo, ne?
A kdo věříte, že všechno stvořil Bůh, kdo evoluci popíráte – ptejte se Boha. Stvořil slepici? Nebo stvořil vejce, z něhož se slepice vylíhla?
Co to je osud? Jak moc na něm závisí naše životy? Je všechno jenom souhra příčin a důsledků, které neznáme, a jimž říkáme osud? Skutečně byly naše životy už dávno napsány? Jestli ano, tak kým? A jaká je naše úloha, nemůžeme-li dělat nic, co by se už nestalo? Nebo je vše naopak, sami jsme strůjci svého bytí a naši vůli konfrontují jen náhody a těžko vysvětlitelná setkání?