Jednou na pumpě ne příliš podstatné,
tankuju naftu a látky přídavné.
Však v kaluži něčí se tam postavím,
co bylo to za… Jméno jeho nevím.
Palivo proudí, jak pistoli mačkám,
na dlouhou číslovku k platbě si počkám.
Není to horký, jak slovesnost praví,
věrnostní program mi pár korun sleví.
Startuju vůz, noha z pedálu klouže,
do jaké, sakra, jsem já šlápl louže.
Benzín nebo nafta, to napoví puch
těch těkavých částic, jenž zamořil vzduch.
Musím mít chladnou hlavu příslovečnou,
cesta domů hrozí být nebezpečnou.
Noha klouže ze spojky znova a zas,
citoslovcí hněvu mi nastává čas.
Až vyjedu z města, nemusím řadit,
potom už si musím s jízdou poradit.
Mezitím kabinu vyvětrat nechám,
ať ten pach nezdravý tak nenačichám.
Doma poté vyrovnám poslední dluh,
neb jeden slovní mi zbývá ještě druh.
Ropný olej jde z podrážky jen stěží,
předložka pod botou raději leží.
Přečteno 482krát.
