Stavění májky aneb Další tradice unloaded

Každoročně na začátku máje, lásky času, se v (nejen) českých dědinách staví májky. Jako řada jiných, i tento starý rituál a způsoby jeho dodržování však upadají, ztrácejíce v povědomí lidí svůj symoblický význam.

Na české Wikipedii se pod heslem Máje lze dočíst názor britského antropologa Frasera, který tvrdí, že účel stavění májek je „přenesení lesního ducha do vesnice a zajištění jeho požehnání“. Minimálně co se týče českého pojetí májek však takovýto popis poněkud nedostačuje. Májky stejně jako Velikonoce a jejich rituály (kterým jsem se věnoval v jedné ze starších úvah) v sobě totiž skrývají silné sexuální motivy.

Májka je typickým symbolem plodnosti, nebo chcete-li falickým symbolem. Dělá se ze stromu, který symbolizuje život a plodnost, a její koruna se upravuje tak, aby napodobovala tvar mužského přirození. Zavěšuje se na ni zdobený věnec, který naopak symbolizuje přirození ženské. Vztyčují ji zásadně místní muži a mládenci a v noci ji chrání před útoky přespolních. Nechat si májku uříznout není ostuda jen tak pro nic za nic, je to ekvivalent zbavení mužství a signál pro místní slečny, že jejich mládenci za moc nestojí.

Celá symbolika stavění májek je tak naivně názorná, až se skoro nechce věřit, že by ji někdo nechápal. Přesto se tak děje. Ba co víc, na některých vesnicích došly neznalost a nezájem natolik daleko, že o místních mužích vypovídají mnohem víc, než kdyby tam tradice slepě dodržovali. Někteří totiž nemají chuť májku stavět vůbec, ani když si o ni děvčata vysloveně řeknou. Ta jsou tak nucena si vše udělat sama a strom ozdobit a vztyčit vlastními silami. V překladu z řeči symbolů to znamená následující: Muži v dané vesnici jsou buď tak líní, že je ani sex nebaví, nebo mají problém s erekcí či potencí obecně. A slečny si musí pomoct samy, pokud cokoli chtějí.

Nechci tvrdit, že je třeba povinně a celoplošně držet tradici a stavět májky ve všech obcích, aby se náhodou o někom neřeklo, že je impotent. Důležitější podle mě je, aby lidé znali její pravý význam a ctili její poselství, aby ji nenechali devalvovat a upadnout, aby se nestala souborem prázdných činností, které se dělají jen tak pro zábavu. Tradice jsou v jádru vždy něčím víc, přinejmenším tím, co dědíme po celá staletí, co nás spojuje s našimi vzdálenými předky a díky čemu se o nich a od nich učíme. A zapomeneme-li, jak a proč žili oni, ztratíme kus sebe samých. Tím se může pokřivit naše vnímání nejen historie, ale i současnosti a budoucnosti.

Přečteno 1829krát.

Davaj hodnocení ↴
[Celkem: 12 Průměr: 4.4]

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Tento web používá antispamový nástroj Akismet. Přečtěte si, jak se data komentářů zpracovávají.