Štítek: Katovy strofy

Smysly hlásí poruchu
rybce, co ocitla se na suchu.
„Co to…,“ pomyslí si v duchu,
„že jsem najednou na čerstvém vzduchu?“
Tak si prostě plave, v činorodém ruchu,
o dění na zemi nemá ani potuchu.
Najednou hle – a místo vody v uchu
má teď na těle první mlsnou muchu.
Může za to žába, nebo jde o ropuchu?
Sedí na prameni, vybírajíc za decku půl lopuchu.
Co bys tak poradil, Spinozo Baruchu,
těm, jimž se to doneslo po sluchu?
Nevím, leč řešení se záhy našlo: Nakopat tu mrchu do břuchu!
Přišel s ním tchoř, kavalír známý po čuchu.
Sedl k žábě a ta padla k zemi od puchu.
Tak se věru stalo, když smrad zachránil šupinatou děvuchu.
Rybka s tchořem si pak na sukces ten připili – nalivše si kombuchu.