Jak se rybce trabl rýbuje

Smysly hlásí poruchu
rybce, co ocitla se na suchu.
„Co to…,“ pomyslí si v duchu,
„že jsem najednou na čerstvém vzduchu?“
Tak si prostě plave, v činorodém ruchu,
o dění na zemi nemá ani potuchu.
Najednou hle – a místo vody v uchu
má teď na těle první mlsnou muchu.
Může za to žába, nebo jde o ropuchu?
Sedí na prameni, vybírajíc za decku půl lopuchu.
Co bys tak poradil, Spinozo Baruchu,
těm, jimž se to doneslo po sluchu?
Nevím, leč řešení se záhy našlo: Nakopat tu mrchu do břuchu!
Přišel s ním tchoř, kavalír známý po čuchu.
Sedl k žábě a ta padla k zemi od puchu.
Tak se věru stalo, když smrad zachránil šupinatou děvuchu.
Rybka s tchořem si pak na sukces ten připili – nalivše si kombuchu.

Unbearable overbearingness against the bear

Koukal v noci na nebe,
hledaje tam sám sebe.
Viděl jenom pár bodů,
ty přec nevystihnou podobu.
Hnus, křivý tvar a samá hrana,
velká pokouší se o něj strana!
Kdo viděl v tomto medvěda?
Co bylo to za pavěda?
Snad neměl úcty ani špetku,
když dával jméno tomu zmetku?
Prý Velký medvěd, ani nápad!
Tady nezůstaňte tápat,
křivky má on jenom ladné,
kožich huňatý, oči hladné
a to hlavně po medu
Nevěříte? Já vás k němu zavedu.