V Brně jednou ve středu
z fakulty ubytovat se jdu.
Ještě než pít vyrazím,
na pizzu v okně narazím.
Chutná byla velice,
koukám, kde je popelnice?
Na druhé straně ulice.
Kdyby byla nějaká blíž,
tam papír od pizzy hodil bych spíš.
Jdu cestou dál, kde nic, tu nic.
Pak deset kroků ode mě stojí duo popelnic.
Chci je blíž a kráčím dál.
Pak o tři metry vedle odpaďák stál.
Stále však nejsem spokojen
a k domu zbývá už ulice jen.
V ní přicházím k dalšímu pizza oknu,
div o něco nezakopnu.
Kyblík na smetí, vida!
Šup a můj papír tam padá.
A tak bylo o čem psát,
že netřeba krok promrhat.
Přečteno 1368krát.
Davaj hodnocení ↴
[Průměr: 5]
