Proč Pán?
Leckdo by si mohl myslet, že si tak říkám sám, že si tak říkám jen tak nebo že se vysmívám pánbíčkářům a jejich frázím typu “Velebte Pána!” (což je mimochodem pravda, ale rozhodně ne motiv), v horším případě že trpím mesiášským komplexem (občas na sobě pozoruju symptomy =D). Tak to ne, klídek. Já se tak prostě jmenuju. Přesněji – Pán je zkrácenina jména. Nemůžu za to, že je tak super =) Ani jsem si ji nevymyslel, byla mi dána. Někdy kolem Léta Páně (ano, mého) 13. mi tak začal zcela bezprostředně říkat sousedovic 2letý prcek. Přezdívka se ujala (hlavně doma), sám jsem si ji časem oblíbil, a tak ji používám, kde to jde.
Proč bloguje?
Slohy jsem vždycky nesnášel. Ba až nenáviděl. Na základce to pro mě byla vždycky muka. Možná proto si s sebou dodnes táhnu jakousi nechuť psát, i když mě to vlastně baví. V tomhle ohledu jsem mezi dvěma ohni. Kdo mě ale nepřímo přiměl začít psát, schovávat si, či dokonce zveřejňovat svoje výtvory, byl (jak jinak) češtinář na gymplu. Měli jsme napsat úvahu (jediný žánr, co se mi přímo nezajídal) – výsledkem byla Úvaha o ničem. Češtinářovo hodnocení pak zažehlo první pisáleckou jiskřičku, kterou o něco později rozdmýchla reakce dalšího vyučujícího na (Ne)konečno. Všechno, co píšu, jsou sice kraviny, poznal jsem ale, že se najdou lidé dost šílení na to, aby se jim líbily. Takže jsem si založil blog.
Originální název: Pán bloguje | Etablováno L. P. 18 | Na této adrese od L. P. 23