Územní distribuce názvů obcí končících na ‑ice nebo ‑ov

Na sociálních sítích jsem narazil na příspěvek, který se pozastavoval nad tím, že obce končící na ‑ice (např. Sokolnice) jsou častější na Moravě, zatímco směrem na západ převažují názvy končící na ‑ov (např. Sokolov). V související diskuzi pak další uživatelé buď hledali historicky-jazyková vysvětlení, nebo oponovali příklady, které by teorii měly nabourat. Nedalo mi to a rozhodl jsem se distribuci obou typů koncovek prozkoumat podrobněji, a to jak z hlediska jazkového, tak i na základě oficiálních statistik.

Historicko-jazyková teorie

Hypotézu, že obce končící na ‑ice jsou na Moravě častější než v Čechách, kde naopak dominují názvy s koncovkou ‑ov, vysvětlovali někteří diskutující historickým vlivem němčiny, který byl v Čechách silnější než na Moravě. Zašli v některých případech dokonce až tak daleko, že původ přípony ‑ov hledali v německém -au (např. Krumlov/Krumau), naopak vztah sufixů ‑ice a -itz (německy -itz, např. Skalice/Skalitz) vysvětlovali opačně. Obce nazvané na ‑ov by tak měly být dědictvím středověké německé kolonizace, zatímco ‑ice by byly zpravidla ryze české. Taková argumentace sice zní na první pohled líbivě, vždyť např. Sokolov, Chomutov, Broumov či Krumlovy leží na území Sudet, ovšem zcela opomíjí příponu ‑ov jako ryze slovanský přivlastňovací sufix.

K příkladu názvu Sokolova (dříve Falknov, něm. Falkenau podle Falke = sokol), který kompletně vychází z německého základu, můžeme najít protiargument v podobě Stonařova (něm. Stannern), původně slovanské osady pojmenované podle majitele Stonaře a založené ještě před vznikem německého jazykového ostrova v okolí Jihlavy. Stejným způsobem pak lze odůvodnit i název od Sokolova relativně málo vzdáleného Jáchymova (něm. Sankt Joachimsthal, čili bez přípony -au) či Jirkova (něm. Görkau, naopak zkomoleno z češtiny). Dále nutno podotknout, že příponu ‑ov najdeme i u obcí daleko na východ od našich hranic, kde byl historický vliv němčiny sotva tak silný jako v Čechách, byl-li vůbec nějaký. A to nejen u jejich českých ekvivalentů, ale právě i těch místních: Za všechny jmenujme slovenský Prešov (něm. Eperies), polský Řešov (pol. Rzeszów, něm. Reichshof) či ukrajinský Lvov (ukr. Lviv, pol. Lwów, něm. Lemberg). Rovnítko mezi české ‑ov a německé -au tedy umístit nelze.

Trochu jiná situace je u obcí končících na ‑ice. Například německý Görlitz (čes. Zhořelec, kde -ec je mužská varianta přípony ‑ice) byl původně slovanskou vesnicí, podobný základ lze vysledovat i u Kraslic (Graslitz) či Saské Kamenice (Chemnitz). Naopak západočeské Domažlice (Taus) či Poběžovice (Ronsperg) nemají adekvátní německý ekvivalent. Můžeme tedy nejspíš tvrdit, že přípona ‑ice (potažmo -ec) má slovanský původ, jelikož se objevuje všude tam, kde její německá podoba -itz, ale nikoli naopak. Ovšem její geografická distribuce sahá i za historické české či lužické hranice do Saska, takže tvrzení, že by vlivem dominance němčiny směrem na západ názvů s ‑ice znatelně ubývalo ve prospěch přípony ‑ov, dostává i z tohoto pohledu značné trhliny.

Analýza dat ČSÚ

Jelikož nechci tezi o rozdílné distribuci přípon ‑ice a ‑ov v Čechách a na Moravě oponovat pouze vybranými příklady, zkoumal jsem oficiální otevřená data poskytovaná ČSÚ, konkrétně sadu Struktura území České republiky. Analýzu jsem provedl pomocí PowerShellu, aby bylo možné ji snadno replikovat na běžném počítači s Windows, a to následujícím skriptem:

$obce = Invoke-RestMethod -Method Get -Uri "https://csu.gov.cz/docs/107516/f1a13e13-9af2-462b-4b9e-2f0aee9997c6/struktura_uzemi_cr.csv" | ConvertFrom-Csv
$ice_ov = $obce | ? {$_.obec_text -like "*ice" -or $_.obec_text -like "*ice *"} | Select-Object obec_text,kraj_text,@{Name="typ";Expression={"ICE"}}
$ice_ov += $obce | ? {$_.obec_text -like "*ov" -or $_.obec_text -like "*ov *"} | Select-Object obec_text,kraj_text,@{Name="typ";Expression={"OV"}}
$ice_ov | Group-Object -Property kraj_text

$tabulka = $ice_ov | Group-Object -Property kraj_text | ForEach-Object {
  $iceCount = ($_.Group | Where-Object typ -eq "ICE").Count
  $ovCount = ($_.Group | Where-Object typ -eq "OV").Count
  [PSCustomObject]@{
    Kraj = $_.Name
    ICE = $iceCount
    OV = $ovCount
    'ICE/OV' = [Math]::Round($iceCount/(($ovCount,1) | Measure-Object -Maximum).Maximum,2)
  }
} | Sort-Object -Property 'ICE/OV' -Descending
$tabulka

Nejdříve jsem načetl data ze zdrojového webu a převedl z CSV do pole objektů $obce. Poté jsem do pole $ice_ov filtroval názvy obcí obsahujících řetězec „ice“ na konci libovolného slova (např. Česká Kamenice i Bystřice pod Hostýnem) a přidal do něj stejným způsobem i názvy se znaky „ov“. Z originálních dat mě zajímaly pouze názvy obcí a krajů, v nichž se nachází, navíc jsem ale přidal i atribut typ, který nabývá hodnot „ICE“ nebo „OV“, aby bylo možné je od sebe snadno odlišit. Následně jsem záznamy seskupil podle kraje a vytvořil tabulku, kde každý kraj obsahuje počet obcí daného typu. Tabulku jsem seřadil podle vzájemného poměru počtů obcí daného typu.

Z tabulky je patrné, že sice v Karlovarském kraji je poměr obcí končících na ‑ice nejnižší a v Jihomoravském naopak nejvyšší, to je ale asi jediná informace, která je v souladu s původní tezí, že „‑ovů“ je víc na západě a „‑ic“ víc na východě. Karlovaský kraj je totiž jediný, kde je vzájemný poměr nižší než 1, tudíž ve všech ostatních krajích převažuje přípona ‑ice. A to povětšinou značně.

Statistika také dokládá, že nelze hovořit ani o tom, že by směrem na západ názvů na ‑ice ve prospěch těch na ‑ov alespoň ubývalo. Naopak jeden z nejvyšších poměrů má Ústecký kraj, který je v  podstatě synonymem Sudet a dědictví dřívějšího německého osídlení. Rozdíl je tam dokonce ještě o něco vyšší než ve Zlínském kraji, kam se celá řada jazykových vlivů z Čech vůbec nerozšířila. Celkové pořadí krajů ke vztahu s jejich geografickým umístěním pak nakonec neřekne vlastně vůbec nic.

Závěr

Na první pohled zajímavou hypotézu, že obcí končících na ‑ice přibývá směrem na východ, zatímco na západ je střídají přípony ‑ov, jakož i odůvodnění, že to způsobil staletí trvající vliv německého osídlení, jsem, dovolím si říct, vyvrátil. Nejdříve jsem z hlediska jazykového ukázal, že přinejmenším varianta ‑ov může mít na různých místech různý původ, a to převážně slovanský, navíc se objevuje i mnohem dále na východ Evropy. Naopak že se koncovka ‑ice dostala i západěji, mimo slovanský areál.

Tezi vyvrací i oficiální data o českých obcích, která jasně hovoří o tom, že je přípona ‑ice častější a směrem na západ nijak neztrácí na dominanci vůči druhé zkoumané. Soubor sice obsahoval pouze samostatné obce, nikoli názvy městských částí apod. Lze se však domnívat, že ani připojené či zaniklé obce by celkový obraz nezměnily.

Přečteno 88krát.