Záležitosti!

Jazyk administrativního stylu je na jednu stranu povinně svázaný do korzetu zákonů, řádů, metodických pokynů a termínů, který plyne z potřeby jednat věcně, korektně a jednoznačně, na stranu druhou i v něm je mluvčím dána do určité míry volnost. Tu, podobně jako v jiných stylech, využívají nejviditelněji k tomu, aby infikovali řeč novými módními slovními obraty. Předponou vylepšené výrazy jako zadministrovat, zmenedžovat, vykomunikovat, již kodifikované vyexpedovat či honosně znějící anglické ekvivalenty pracovních funkcí, jako např. account manager namísto prachobyčejného účetní, jsou toho asi nejzářnějšími příklady. Méně postřehnutelné, avšak o to nebezpečnější, je pak nadužívání některých obecných výrazů, v jehož důsledku dochází k redukci aktivní slovní zásoby. Nejpalčivější problém pro mě v tomto ohledu představuje slovo záležitost.

Jako záležitost se dá pojmenovat ledacos, od marginálií (bezvýznamné záležitosti) přes genderově specifická témata (mužské/ženské záležitosti) až po diplomatické vztahy (zahraniční záležitosti). Jak lze vidět na příkladech, slovo se zpravidla neužívá samostatně. Důvodem je, že význam slova samotného je příliš obecný, a vyvstává tak potřeba ho specifikovat. Pod záležitostí si sotva představíme něco konkrétního, v nejoptimističtější variantě ji lze definovat jen jako „něco, na čem záleží“. Ovšem vzhledem k tomu, že jsou i bezvýznamnéokrajové záležitosti, je to spíše „něco, na čem může, ale nemusí záležet“. Takže skoro „cokoli“.

Vágnost významu slova záležitost způsobuje, že jím lze nahradit celou plejádu výrazů (kauza, oprava, otázka, problém, projekt, spor, téma, úkol, žádost, …). Je tedy stále po ruce, což logicky vede k jeho nadužívání.

„Vydání povolení je otázkou několika týdnů.“ – „Vydání povolení je záležitostí několika týdnů.“

„Čína ohledně celé kauzy mlčí.“ – „Čína ohledné celé záležitosti mlčí.“

„Výbor považoval toto téma za okrajové.“ – „Výbor považoval tuto záležitost za okrajovou.“

„Stát přistupuje k tomuto úkolu otevřeně a konstruktivně.“ – „Stát přistupuje k této záležitosti otevřeně a konstruktivně.“

„Podívejme se na celou problematiku blíže.“ – „Podívejme se na celou záležitost blíže.“

Vzhledem k univerzálnosti slova bychom mohli jeho oblíbenost svést na pohodlnost mluvčích a přirozené zjednodušující tendence. Ovšem v mnoha případech není význam slova „jen“ neurčitý, ale vyloženě prázdný. V některých větách ho lze totiž nahradit zájmenem, či dokonce úplně vypustit, aniž by přitom došlo k sebemenší ztrátě informace.

„Jde o to, abychom celou záležitost dotáhli do konce.“ – „Jde o to, abychom to celé dotáhli do konce.“

„Dejte si všechny záležitosti do pořádku.“ – „Dejte si všechno do pořádku.“

„Prokázání neviny nebude jednoduchá záležitost.“ – „Prokázání neviny nebude jednoduché.“

„Šel do města vyřídit nějaké záležitosti.“ – „Šel do města něco vyřídit.“

„Činnost ve spolku je čistě dobrovolná záležitost.“ – „Činnost ve spolku je čistě dobrovolná.“

Záležitost představuje invazivní slovo, schopné nejen plnit úlohu takřka ekvivalentní slovní vatě, ale zároveň i významově parazitovat na významném počtu jiných jmen, zejména abstrakt. O to nepříjemnější je, že na to na první pohled nevypadá, naopak ve stopovém množství působí neškodně, ba může dodávat projevu nádech oficiálna.

Závěrem příklad, jak může dopadnout věta, když se to se záležitostí a jejím slovním základem přežene: „Při této příležitosti se musím zmínit o důležitosti, aby všechny záležitosti měly patřičné náležitosti.“

Přečteno 135krát.

Davaj hodnocení ↴
[Celkem: 2 Průměr: 5]

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Tento web používá antispamový nástroj Akismet. Přečtěte si, jak se data komentářů zpracovávají.