Selfíčka s placatým kšiltem

Asi pomalu stárnu. Nebo lidi čím dál tím víc blbnou. Nebo oboje, trochu to a hodně ono. Jinak si totiž nedovedu vysvětlit některé dnešní trendy. Za nás, teda když my jsme byli v devadesátkách a na počátku tisíciletí děcka a puberťáci, což bylo nota bene jedno z nejlepších období na to být dítě, protože jsme byli ušetřeni jak totality, tak i dnešních facebooků, reklam s Radimem Uzlem a povinných cyklistických přileb, se považovalo za trapas, co je v současnosti prý velký hit. A změna na sebe nenechala čekat ani jednu generaci.

Celý příspěvek…

Proč (ne)přechylovat příjmení, část druhá: Islanďanky

Když jsem před třemi lety psal na téma přechylování, u cizích příjmení jsem opomenul islandská. Měl bych to napravit, neboť islandský systém pro přidělování příjmení funguje opravdu exoticky, tak, jak to dnes známe už jen z fantasy literatury nebo z ustrnulých tvarů v jiných germánských jazycích.

Celý příspěvek…