Proč (ne)přechylovat příjmení, část druhá: Islanďanky

Když jsem před třemi lety psal na téma přechylování, u cizích příjmení jsem opomenul islandská. Měl bych to napravit, neboť islandský systém pro přidělování příjmení funguje opravdu exoticky, tak, jak to dnes známe už jen z fantasy literatury nebo z ustrnulých tvarů v jiných germánských jazycích.

Celý příspěvek…

Majonéza, májová omáčka

Většinou se to se zkoumáním původu slov má tak, že s ním začnu až tehdy, když mě náhodou trkne nějaká možná spojitost, ač někdy přijde oklikou přes jinou řeč. Stejně tak to bylo s majonézou. V angličtině se totiž nazývá zkráceně mayo, což zní hodně románsky a ne náhodou, neboť to je španělský výraz pro květen. Zajímalo mě tedy, jestli má s tímto měsícem majonéza něco společného. A má i nemá.

Celý příspěvek…

Všichni mluví stejně aneb Nesmysly ve sci-fi

Vědecko-fantastický žánr je publikem přijímán s velkou kontroverzí, jedni ho milují, druzí nenávidí. A bude tomu rok, co jsem ve svém textu Žánrové priority obhajoval sci-fi. Dnes se mi však dostala do ruky stať lingvisty D. S. Bighama One Planet, One Language: How Realistic Is Science Fiction Linguistics?, která mě přiměla zamyslet se nad sci-fi žánrem trochu jinak – uvažovat o tom, nakolik do hloubky jeho tvůrci vůbec přemýšlí nad tím, o čem píšou.

Celý příspěvek…